Půl roku před ukončením svého mandátu zvažuje Barack Obama další kroky k naplnění vize, kterou nastínil ve svém pražském projevu v roce 2009, tedy dosažení světa bez jaderných zbraní. Jednou z možností, které v Bílém domě leží na stole, je i deklarace, že Spojené státy nepoužijí jaderné zbraně jako první. Rozhodnutí má padnout již koncem července.
Že by americký prezident rád pokročil ve své odzbrojovací agendě ještě před odchodem z Bílého domu, naznačil už začátkem června jeho poradce Ben Rhodes na konferenci amerického think-tanku Arms Control Association: „Prezident Obama zvažuje řadu způsobů, jak pokročit v pražské agendě během následujících sedmi měsíců. Jednoduše řečeno, naše práce v této oblasti ještě není hotová,“ uvedl Rhodes.[1] Konkrétnější informace přinesl 10. července deník Washington Post, který na základě rozhovorů se členy prezidentova týmu nastiňuje možnosti, které jsou na stole.[2]
Nepoužijeme jaderné zbraně jako první
Bezesporu nejvýznamnějším krokem, který Obamova administrativa zvažuje, je deklarace, že Spojené státy nepoužijí jadernou zbraň jako první, tedy tzv. no-first-use policy. K této doktríně se dlouhodobě hlásí Čína a Indie a nedávno se k nim přidala také Severní Korea.[3] Závazek nepoužít jaderné zbraně jako první deklaroval v minulosti také Sovětský svaz, Rusko od něj ale v 90. letech upustilo poté, co ztratilo konvenční vojenskou převahu a začalo klást důraz na svůj jaderný arzenál.[4]
Obamovy sympatie pro tuto doktrínu se projevily již po jeho nástupu do funkce prezidenta, když se do dokumentu udávajícího jadernou strategii USA pokoušel začlenit prohlášení, že jedinou funkcí amerického jaderného arzenálu by mělo být odrazení jaderného útoku (tzv. doktrína sole-purpose). Pod nátlakem ministerstva obrany a některých spojenců se však nakonec tato doktrína do dokumentu dostala jen ve formě aspirace: „Spojené státy budou nadále posilovat konvenční kapacity a snižovat roli jaderných zbraní při odrazení nejaderného útoku, s cílem, aby se odrazení jaderného útoku proti USA nebo našim spojencům a partnerům stalo jedinou funkcí našich jaderných zbraní.“
Zda druhý Obamův pokus o zavedení této politiky uspěje, bude záležet na reakci klíčových spojenců a partnerů ze severovýchodní Asie a Pobaltí.
Japonsko už k tomuto kroku vyjádřilo výhrady,[5] reakce vlády však nemusí nutně odrážet většinový názor veřejnosti, v níž od doby útoku na Hirošimu a Nagasaki přetrvává silný sentiment proti jaderným zbraním. Přestože Japonci v obavách ze severokorejského jaderného programu akceptují deterent v podobě amerického „jaderného deštníku“, je těžko představitelné, že by chtěli být zemí, jejímž jménem bude po více než 70 letech porušeno jaderné tabu. Použití jaderných zbraní v případě konfliktu se Severní Koreou by navíc představovalo riziko radioaktivního spadu na území Jižní Koreje, dalšího klíčového spojence v regionu, nemluvě o riziku odvetného úderu. Není tedy pravděpodobné, že by Japonsko či Jižní Korea o vypuštění jaderného džina z láhve, byť na jejich obranu, vůbec stály.
Podobně kontroverzní je i představa o prvním použití jaderných zbraní na obranu východoevropských spojenců NATO v případě otevřené vojenské invaze ze strany Ruska, jakkoli je tento scénář nepravděpodobný. Na neúčinnost jaderného potenciálu NATO pro odrazení hypotetického ruského konvenčního útoku upozorňuje například nedávná studie amerického think-tanku Rand Corporation, podle níž alianční jaderný deterent není ani za současné doktríny, která první užití jaderných zbraní připouští, moc věrohodný.[6] Užití jaderné zbraně proti největší jaderné mocnosti světa by totiž otevřelo pomyslnou Pandořinu skříňku a vystavilo napadené státy i všechny ostatní členy aliance riziku odvetného úderu. S velkou pravděpodobností by také vyvolalo masivní vlnu protestů v liberálně smýšlejících zemích, kladoucích důraz na lidská práva, včetně České republiky. Je tedy jen stěží představitelné, že by lídři zemí NATO k takovému kroku kdy přistoupili. Přijetí závazku nepoužít jaderné zbraně jako první by bezpečnost aliance nesnížilo. Naopak by mohlo napomoci v boji proti propagandě, která podemílá evropskou společnost zevnitř mimo jiné tím, že alianci zobrazuje jako agresivní seskupení osnující plány na válku s Ruskem.
Více času na rozhodnutí
Druhým ze zvažovaných návrhů Obamovy administrativy je snížení operační pohotovosti jaderného arzenálu, takzvaný de-alerting. V současnosti jsou americké i ruské jaderné zbraně v tzv. režimu odpálení při varování, který zajišťuje, aby v případě detekce příchozího útoku bylo možné zahájit odvetný úder dříve, než jaderné střely dolétnou ke svým cílům a zničí vojenskou infrastrukturu. Řada odborníků ale varuje, že tato doktrína zvyšuje riziko odpálení jaderné zbraně v důsledku nehody, zneužití systému, či špatného úsudku v době zvýšeného napětí. V době, kdy masivní jaderný útok není reálnou hrozbou, tato politika možná přináší více rizika než užitku.
„Americký prezident by měl maximálně dvanáct minut na to, aby rozhodl, zda a jak odpovědět na varování o příchozím jaderném útoku. V případě ruského prezidenta je čas na rozhodnutí dokonce jen dvě až čtyři minuty. Politika odpálení při varování přináší velice reálné riziko, že katastrofická jaderná výměna by mohla začít falešným nebo matoucím hlášením systémů včasného varování, doprovázeným strachem a panikou,“ varuje v článku pro server Politico expert na jaderné zbraně Bruce Blair.[7] O nedostatcích systému včasného varování pojednává mimo jiné film Muž, který zachránil svět,[8] který dokumentuje skutečný příběh ruského důstojníka Stanislava Petrova. Ten v roce 1983 navzdory protokolu nenahlásil příchozí jaderný útok ze strany USA, který se ukázal být falešným poplachem.
Po prodloužení času potřebného k aktivaci jaderných raket opakovaně volá řada členských států OSN a nevládních organizací. Na rizika spojená s potenciálním zneužitím jaderných zbraní v pohotovostním režimu vloni upozornila také rezoluce Meziparlamentní unie věnovaná kybernetické bezpečnosti.[9] Výzvu ke snížení operační pohotovosti jaderných arzenálů pak nedávno zopakovalo také Parlamentní shromáždění OBSE, které zároveň podpořilo i zavedení doktrín vylučujících první použití jaderných zbraní.[10]
Další návrhy na stole
V rámci naplňování pražské agendy Obama uvažuje také o tom, že by v Radě bezpečnosti OSN inicioval přijetí rezoluce, která by potvrdila úplný zákaz testování jaderných zbraní a tím by de facto postavila jaderné zkoušky mimo zákon na mezinárodně-právní úrovni. Mezinárodní smlouva CTBT, která k tomuto účelu byla vyjednána již před 20 lety, totiž ještě nevešla v platnost, a to zejména proto, že ji neratifikoval americký kongres. Rezoluce RB OSN by tedy byla pro Obamu cestou, jak republikány ovládaný kongres obejít a splnit jeden z bodů pražské agendy, tedy zajištění souhlasu Spojených států se zákazem jaderných zkoušek.
Obamova administrativa dále zvažuje, že nabídne Rusku pětileté prodloužení smlouvy Nový START, podepsané v roce 2010 v Praze. Obama by tak zajistil, aby smlouva omezující počty rozmístěných strategických jaderných zbraní nevypršela, pokud by jeho nástupce neměl vůli vyjednat s Ruskem její pokračování.
Podle deníku Washington Post někteří představitelé americké administrativy dále navrhují zrušení či pozastavení vývoje nového typu řízené střely s plochou dráhou letu, tzv. Long-Range Stand-Off Weapon. Ta byla navržena pro použití při jaderném úderu omezeného rozsahu, Obama však zpochybňuje, zda Spojené státy takovou kapacitou vůbec potřebují disponovat. Zvažují se také škrty v rozpočtu na modernizaci jaderného arzenálu, do něhož jsou v průběhu dalších 10 let plánovány investice ve výši 350 miliard amerických dolarů. Tento štědrý rozpočet administrativa schválila v roce 2011 výměnou za souhlas republikánů s ratifikací smlouvy Nový START. Obama však nyní hledá cestu, jak rozpočet snížit.
K naplnění vizí vedou praktické kroky
Zdá se, že navzdory zhoršujícím se mezinárodním vztahům a opozici v kongresu hledá Obama cestu, jako alespoň částečně dostát nadějím, za které mu byla udělena Nobelova cena míru. K představení vize světa bez jaderných zbraní si před sedmi lety vybral naše krásné hlavní město. To je jen o důvod navíc, proč by Česká republika měla zvažovaným krokům vyjádřit plnou podporu.
—
[1] https://www.whitehouse.gov/the-press-office/2016/06/06/remarks-deputy-national-security-advisor-ben-rhodes-arms-control
[2] https://www.washingtonpost.com/opinions/global-opinions/obama-plans-major-nuclear-policy-changes-in-his-final-months/2016/07/10/fef3d5ca-4521-11e6-88d0-6adee48be8bc_story.html
[3] http://www.counterpunch.org/2016/05/16/north-korea-following-china-and-india-pledges-no-first-use-of-nuclear-weapons-so-could-obama/
[4] http://www.csmonitor.com/1993/1104/04011x.html
[5] http://www.japantimes.co.jp/news/2016/07/15/national/japan-seeks-talks-u-s-no-first-use-nuclear-policy-change/#.V4pBJDWmnci
[6] https://fas.org/blogs/security/2016/02/nato-nukes-rand/
[7] http://www.politico.com/magazine/story/2016/06/barack-obama-nuclear-weapons-213981
[8] Film je možno shlédnout online například přes službu Amazon: https://www.amazon.co.uk/Man-Who-Saved-World/dp/B00YHG3AOQ
[9] https://www.praguevision.org/cs/mpu-vyzyva-zabranme-zneuziti-jadernych-zbrani-snizme-pohotovost-jadernych-arzenalu/
[10] http://www.pnnd.org/article/osce-parliamentary-assembly-calls-nuclear-weapons-stand-down
